|
|
Hodnocení systému pěstování jetelovin v zemědělských podnicích a návrhy na zlepšení
WEINER, Vlastimil
Bakalářská práce je zaměřena na popsání systému pěstování jetelovin, které mají pro zemědělství význam v podobě zlepšování úrodnosti půdy a jako nízkonákladový zdroj krmiva. Práce popisuje hlavně jetel luční (Trifolium pratense L.) a vojtěšku setou (Medicago sativa L.). V první části je popsán význam pěstování jetelovin, charakteristika, morfologický popis a způsob konzervace píce. Dále jsou v práci uvedené secí stroje vhodné k setí jetelovin a příprava půdy před založením porostu. V druhé části je tato práce zaměřena na porosty jetele lučního (odrůdy Bonus a Garant), které obhospodařuje MIRABO a.s. v Plzeňském kraji. V průběhu roku byl sledován, jak způsob a termín založení porostů tak agrotechnika zvolená do přezimujících porostů. Byla sledována hustota rostlin na 1 m2, zdravotní stav a výnos jednotlivých porostů. Všechny porosty byly určeny na sklizení píce a následně byly silážovány v silážních žlabech a silážních vacích. Následně ze zjištěných dat byla navrhnuta opatření ke zlepšení systému pěstování jetele lučního v tomto podniku.
|
|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
|
|
Vliv zavadání, kontaminace píce zeminou a použitých konzervantů na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží vojtěšky seté
Spáčilová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo hodnocení vlivů zavadání, kontaminace píce zeminou a použití silážních konzervantů na vybrané parametry zelené píce a siláže vojtěšky seté. Biomasa byla získána z výzkumné stanice pícninářské ve Vatíně. Nezavadlá hmota byla o sušině 24 %; zavadlá o sušině 33 %. Vybrané vzorky byly kontaminovány zeminou v množství 30 g/kg hmoty. Konzervace siláže proběhla bez (kontrola) a s použitím biologického konzervantu či s použitím chemického konzervantu. Nezavadlá zelená píce měla průkazně (p<0,05) vyšší obsah histaminu a spermidinu. Zavadlá zelená píce měla vysoce průkazně (p<0,01) vyšší obsah putrescinu. V silážích vojtěšky seté měl faktor kontaminace vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu popelovin a použité konzervační prostředky měly statisticky průkazný vliv (p<0,05) na snížení obsahu NDF v silážích. Průkazně vyšší (p<0,01) obsah klostridií byl sledován u siláže ze zavadlé píce. Faktor zavadání měl vysoce průkazný vliv (p<0,01) na obsahu amoniaku, kvasných kyselin (LA, AA, PA, BA) a průkazný vliv (p<0,05) na pH. Siláž ze zavadlé píce se vyznačovala vyšším pH, vyšším obsahem LA a sníženým obsahem amoniaku, AA, PA, BA. Kontaminace měla průkazný vliv (p<0,05) na zvýšení pH, snížení LA a vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu amoniaku, AA, PA, BA. Konzervační prostředky průkazně (p<0,05) snižovaly pH a vysoce průkazně (p<0,01) snižovaly obsahu amoniaku, PA, BA a zároveň zvyšovaly obsah LA, AA. Kvantitativně nejvíce zastoupenými biogenními aminy v siláži byly histamin (969 mg/kg), tyramin (800 mg/kg), putrescin (1754 mg/kg) a kadaverin (501 mg/kg). Použité biologické konzervační prostředky u dostatečně zavadlé siláže lépe fungovaly jako prevence vzniku biogenních aminů a vedly k dosažení vhodnějšího fermentačního profilu.
|
|
|
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení vybraných polních plodin pěstovaných v řepařské výrobní oblasti
Viktorová, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálním zaplevelením vybraných polních plodin v řepařské výrobní oblasti. Měření zaplevelení bylo prováděno v zemědělském podni-ku Agra Velký Týnec. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou – počet jedinců na ploše 1 m2. Sledování bylo prováděno v porostech pšenice ozimé, řepky olejky, ječme-ne jarního, máku setého, vojtěšky seté a kukuřice seté. Nejčastěji se vyskytující druhy plevelů byly heřmánkovec nevonný, kokoška pastuší tobolka, mák vlčí, merlík bílý, oves hluchý, pcháč oset, pryšec kolovratec, rozrazil perský.
|
|
|
Analýza druhového spektra plevelů ve vybraných plodinách v podmínkách ekologického zemědělství
Zatloukalová, Zuzana
V bakalářské práci se zabývám vyhodnocením druhového spektra plevelů v ekologickém zemědělství. Literární část se zaměřuje na ekologickou škodlivost, užitečnost, regulaci i klasifikaci plevelů. Druhá část se věnuje posuzování polního pokusu v tykvi hokaido a vojtěšce seté. Analýza byla provedena na pozemcích Agrospol Hrádek plus, družstvo. Pro hodnocení byla použita početní metoda, a to na ¼ m² s přepočtem na 1m². Na základě vyhodnocení byl zjištěn vliv předplodiny, byly určeny významné plevele v plodinách. Posoudili jsme mechanický zásah při použití plečkování. Ve vojtěšce seté se nejčastěji vyskytovali ježatka kuří noha, merlík bílý, pýr plazivý. V tykvi hokaido se nejhojněji vyskytovali ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, merlík bílý, pcháč rolní.
|
|
|
Vliv aditiv na kvalitu siláží vyrobených z biomasy leguminóz
Peichl, Josef
Cílem této práce bylo vyhodnocení pokusných siláží vojtěšky seté a vzorků siláže jetele lučního. Hodnoceny byly první seče, které proběhly na přelomu května a června. Z pokusných siláží a odebraných vzorků byla provedena analýza výluhů a živinových ukazatelů. Obsah živin u pokusných siláží vojtěšky seté se pohyboval: sušina 300 – 319 g/kg, hrubý protein 304 – 319 g/kg sušiny, vláknina 308 – 329 g/kg sušiny a u výluhů byly hodnoty: kyselina mléčná 1,88 – 2,61 %, kyselina octová 0,68 – 1,40 % a pH 4,48 – 5,04. Pokusné siláže vojtěšky seté byly hodnoceny jako velmi kvalitní. U odebraných vzorků siláže jetele lučního se o obsah živin pohyboval: sušina 229 – 388 g/kg, hrubý protein 139 – 225 g/kg sušiny, vláknina 195 – 278 g/kg a u výluhů byly hodnoty: kyselina mléčná 1,87 – 3,45 %, kyselina octová 0,57 – 1,30 % a pH 4,21 – 4,71. Siláže jetele lučního odebrané ve dvou zemědělských podnicích byly hodnoceny jako velmi kvalitní, kromě vzorku, kde byl obsah s nízkou sušinou. Siláže s nízkou sušinou představují rizikový faktor při silážování jetele lučního.
|
|
|
Porovnání procesů výroby kukuřičné siláže a siláže ze zavadlé píce
Látal, Vojtěch
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat biochemické procesy a zhodnotit kvalitu kukuřičných siláží a siláží ze zavadlé píce. V literárním přehledu jsou rozebrány faktory ovlivňující kvalitu a zdravotní bezpečnost kukuřičných siláží a siláží ze zavadlé píce. Práce ukazuje na nutnost dodržet správný technologický postup, aby byla získána siláž s vysokým obsahem živin a bez přirozených škodlivých látek. Provedeno bylo zhodnocení nákladů na výrobu kukuřičných siláží, siláží z vojtěšky a trvalých travních porostů. Z provedeného hodnocení vyplývá, že výroba kukuřičných siláží je levnější než výroba siláží z travních porostů. Vysokou produkci píce, kvalitu a zdravotní bezpečnost píce podmiňuje správný výběr kukuřičného hybridu či odrůdy vojtěšky seté v souladu s danými půdně-klimatickými podmínkami.
|
|
|
Vliv aditiv na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží jetelovin
Florianová, Viola
Cílem této diplomové práce bylo porovnat kvalitu bílkovinných siláží vyrobených z píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) – odrůd Holyna a Tereza a jetele lučního (Trifolium pratense L.) – tetraploidní odrůdy Amos a diploidní odrůdy Spurt o nízké sušině 16–20 %. Pokusné porosty byly založeny v roce 2013, píce byla sklízena ve třech následujících letech u vojtěšky a ve dvou následujících letech u jetele lučního. Hmota byla bezprostředně po sklizni silážována v pokusných mikrosilážních nádobách. Porovnány byly varianty kontrolní bez použití silážního přípravku a varianty silážované s přidáním biologického aditiva (SiloSolve 5 mg/kg) a chemického aditiva (Soft-Acid 3,5 ml/kg). Kvalita siláží byla porovnávána v rámci použitého druhu a odrůdy jeteloviny a z hlediska použitého aditiva. Vyhodnocen byl obsah organických živin a stravitelnost zelené hmoty před silážováním. V silážích byl vyhodnocen obsah organických živin, stravitelnost, kvalita výluhů siláží, ztráty a produkce silážních šťáv. Siláže z jetele lučního vykazovaly výrazně lepší kvalitu oproti silážím vojtěšky seté, měly statisticky průkazně (p <0,05) nižší hodnoty pH, obsah amoniaku, obsah kyseliny máselné i úroveň proteolýzy, odrůda Amos měla navíc statisticky průkazně vyšší obsah kyseliny mléčné oproti oběma odrůdám vojtěšky. Zásadní vliv na kvalitu silážních výluhů mělo chemické silážní aditivum. Siláže ošetřené chemickým aditivem vykazovaly statisticky průkazně (p <0,05) nižší pH, obsah amoniaku, kyseliny octové, ethanolu a úroveň proteolýzy ve srovnání s kontrolní variantou a variantou ošetřenou biologickým přípravkem.
|
|
|
Klíčivost dlouhodobě skladovaného osiva vybraných druhů trav a jetelovin
VONDRÁŠEK, Vít
Kvalitní rozmnožovací materiál je tvořen na poli, ale jeho následnou kvalitu a zásadní schopnost klíčení může být ovlivněna mnoha dalšími faktory. Zásadní a nezbytnou schopností semen je klíčivost. Ve své práci jsem si vybral semena stará přibližně 6 - 8 let některých druhů trav a jetelovin (Jetel plazivý, Jetel luční, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava, Tolice dětelová, Jetel zvrhlý odérský, Úročník lékařský, Vičenec vikolistý ) u kterých jsem právě sledoval klíčivost, její dynamiku a schopnost. Následně jsem použil i čerstvá semena, abych mohl porovnat výsledky a názorně ukázat jak se od sebe mohou lišit semena rozdílného stáří. Pokus byl proveden v domácích podmínkách. Veškerá klíčidla byla v Petriho miskách ve kterých jsem udržoval stálou vlhkost. Klíčivost jsem sledoval pravidelně v předem stanovených termínech a to ve 2, 3, 5, 7, 10 a 15 dnech. Původně byl stanovený i intevral ve 21 dnech, ale klíčidla tak dlouho nevydržela a již po 15 dnu přicházely ztráty. Vypozoroval jsem velké rozdíly mezi jednotlivě vybranými druhy. Některé klíčily velmi dobře a měly velkou dynamiku (Jetel plazivý, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava ), ale naopak některé nevyklíčily vůbec nebo velmi málo (Vičenec vikolistý, Úročník lékařský ). Mezi některými druhy jsem vypozoroval i rozdíly v dynamičnosti klíčení.
|
|
|
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení víceletých pícnin
Kadlček, Leoš
Cílem této bakalářské práce je zjistit aktuální zaplevelení víceletých pícnin v Zemědělském podniku Kvasicko, a.s. Sledování probíhalo v roce 2014 v porostu jednoleté, dvouleté a tříleté vojtěšky seté (Medicago sativa L.). Vyhodnocení probíhalo početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjistěno, že v jednoletém porostu se nejvíce nacházely druhy: Brassica napus subsp. napus, Viola arvensis, Fumaria officinalis, Thlaspi arvense, Atriplex sagittata. Dvouletý porost byl nejvíce napaden druhy: Rumex acetosa, Stellaria media, Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris a v tříletém porostu se nejvíce nacházely druhy: Lamium purpureum, Taraxacum sec. Ruderalia, Arabidopsis thaliana. Rozrazil perský (Veronica persica) se nacházel v každém porostu bez ohledu na jeho stáří.
|
host ::
RSS.